Dějiny a podstata bankovnictví
Ve městě se objeví turista. Vstoupí do hotelu, na recepční stůl položí bankovku 100.- € a jde si vybrat pokoj. Recepční vezme bankovku a ihned jde zaplatit svůj dluh řezníkovi. Řezník hned odejde s bankovkou zaplatit chovateli prasat. Ten toho využije a hned odejde též zaplatit své resty dodavateli žrádla pro prasata. Ten vezme bankovku a utíká s ní za místní prostitutkou zaplatit jí za služby a ochotu, že vše poskytovala i na úvěr. Prostitutka ihned utíká s bankovkou do hotelu zaplatit recepčnímu své dluhy za pronajímání pokojů, do kterých si vodila své klienty. Recepční klidně položí bankovku na pult. V tu chvíli přichází turista zpátky po prohlídce pokojů a sděluje, že žádný pokoj se mu nelíbil. Vezme si svou bankovku zpátky a odchází z města. Tak vlastně nikdo absolutně nic nevydělal, ale celé město už nemá žádný dluh a všichni se dívají do budoucnosti se znovunabytým optimizmem.
převzato z Western Voices World News
Na podobné "obchodní téma", i když tam je podstatná zápletka, se v česku traduje říkanka "O kohoutkovi a slepičce", jejíž autorkou je Božena Němcová. Je zajímavé, že původní verze nekončí šťastně, autorka se tehdy držela tvrdé reality (no fake news :-).
Henry Ford v r. 1920 prohlásil toto:
„Je to svým způsobem dobře, že lidé našemu americkému bankovnímu a měnovému systému vůbec nerozumí. Kdyby mu totiž opravdu porozuměli, měli bychom zde už zítra ráno revoluci.“
Co v učebnicích ekonomie nebylo - zjednodušený ale srozumitelný výklad dějin peněz, o finančních ústavech BIS a MMF, o plíživé inflaci, udržování křehké rovnováhy, bankovnictví částečných rezerv, skutečném pozadí konjunkturních cyklů aj., aneb co nesmíte vědět o finančních a měnových systémech (text vznikl v době finanční krize 2007-2008) :
